Ostropestřec: silymarin, játra a co ukazují studie

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jednou z nejprodávanějších rostlin pro játra. Jeho extrakt, silymarin, byl zkoušen v desítkách klinických studií u lidí s hepatitidou, onemocněním jater souvisejícím s alkoholem nebo steatózou. Co studie skutečně ukazují? Co lze podle výzkumu tvrdit, co zůstává nejisté, jaké dávky se zkoumaly a co vědět o vstřebávání a bezpečnostních opatřeních při užívání?

Co je ostropestřec mariánský?

Ostropestřec je trnitá rostlina z čeledi hvězdnicovitých, pocházející ze Středomoří. Pozná se podle velkých tmavě zelených listů s mramorováním bílými žilkami a nachových květů. Podle křesťanské legendy má toto mramorování představovat kapky mléka Panny Marie, odtud přezdívka „mléko Panny Marie“.

Používanou částí je plod, drobná suchá nažka běžně nazývaná semeno. Ostropestřec se po staletí konzumuje jako potravina i léčivá rostlina, dnes se však prodává především ve formě extraktů koncentrovaných na silymarin.

Co je silymarin?

Silymarin není jedna molekula, ale směs flavonolignanů: silybinu A a B, isosilybinu A a B, silychristinu a silydianinu. Nejvíce je zkoumán silybin, nazývaný také silibinin. Prodávané extrakty se získávají rozpouštědly (ethanol, aceton, ethylacetát…), která tyto sloučeniny koncentrují výrazně nad jejich obsah v semeni.

V laboratoři a u zvířat se silymarin chová jako antioxidant a moduluje zánět a fibrózu. Tyto vlastnosti vysvětlují zájem o játra, ale nestačí k prokázání účinku u lidí: odpovědět mohou pouze klinické studie.

Co ukazují studie jater?

Krátká odpověď: výsledky jsou nejednoznačné. Nejpřísnější studie neukazují jasný přínos v důležitých ukazatelích, například úmrtnosti nebo stavu jater při biopsii. Určité signály existují u krevních markerů, ale jejich význam je třeba potvrdit.

Hepatitidy a alkoholové onemocnění: přehled Cochrane

V roce 2007 síť Cochrane shrnula 18 randomizovaných studií u 1 088 pacientů s alkoholovým onemocněním jater nebo hepatitidou B či C. Ostropestřec nesnížil celkovou úmrtnost ani komplikace. Úmrtnost související s játry byla nižší v celém souboru studií, ale ne v těch s dobrou metodologickou kvalitou. Podle autorů výsledky zpochybňují přínos rostliny při těchto onemocněních.

Novější americká studie jde stejným směrem. U 154 pacientů s hepatitidou C nesnížilo 420 nebo 700mg silymarinu třikrát denně po dobu 24 týdnů transaminázy (ALT) více než placebo.

Steatóza jater: signály u markerů

Nealkoholová steatóza neboli ztučnění jater je dnes nejvíce zkoumanou oblastí. Metaanalýza 8 randomizovaných studií publikovaná v roce 2021 pozorovala výraznější pokles transamináz u silymarinu než u placeba nezávisle na úbytku hmotnosti. Autoři však zdůrazňují nerovnoměrnou kvalitu zahrnutých studií.

Studie s biopsií jsou méně přesvědčivé. V Malajsii dostávalo 99 pacientů se steatohepatitidou (NASH) 700mg třikrát denně nebo placebo po dobu 48 týdnů. Primární ukazatel, pokles skóre aktivity alespoň o 30 %, se mezi skupinami nelišil (32,7 % oproti 26,0 %). Fibróza však ustoupila u 22,4 % pacientů ve skupině se silymarinem oproti 6,0 % u placeba; jde o sekundární výsledek vyžadující potvrzení. Americká studie u 78 pacientů žádný přínos neprokázala.

A u zdravého člověka?

Žádná studie neprokázala, že by zdravá játra s ostropestřcem fungovala lépe. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) připouští u tradičních rostlinných léčivých přípravků s ostropestřcem užití k úlevě od zažívacích potíží a podpoře jaterní funkce. Toto použití vychází z tradice, nikoli z přesvědčivých studií, a předpokládá, že lékař vyloučil závažné onemocnění.

Ostropestřec a glykémie: směr vyžadující potvrzení

Metaanalýza 5 studií s 270 pacienty s diabetem 2. typu pozorovala u silymarinu pokles glykémie nalačno přibližně o 27mg/dl a glykovaného hemoglobinu zhruba o 1 procentní bod. Autoři ale hodnotí důkazy jako málo kvalitní a žádné doporučení nevydávají. Centrum komplementární medicíny amerických NIH uvádí, že většina těchto studií pochází z Blízkého východu. V této oblasti se zkoumají i jiné složky, například berberin a jeho studie glykémie nebo gymnema a chuť na sladké.

Ostropestřec a rakovina: kde je výzkum?

Laboratorních studií silymarinu a nádorových buněk je mnoho, ale žádná neopravňuje mluvit o protinádorovém účinku u lidí. Klinický výzkum se soustředil hlavně na jaterní snášenlivost během chemoterapie. V pilotní studii u 50 dětí s akutní lymfoblastickou leukémií a poškozením jater ostropestřec nezměnil transaminázy po 28 dnech. Příznivý trend se objevil po 56 dnech, nic více. Jakékoli užívání během protinádorové léčby je třeba probrat s onkologickým týmem.

Vstřebává se silymarin dobře?

Ne, a jde o zásadní omezení. Silymarin se špatně rozpouští ve vodě, málo prostupuje střevní stěnou a organismus ho rychle přeměňuje. U 3 dobrovolníků po 600mg extraktu byly flavonolignany vyloučeny během několika hodin. V maximu tvořila volná forma pouze přibližně 17 % celkového cirkulujícího množství; zbytek už byl vázán na molekuly pro vyloučení. Několik technik přípravy se snaží vstřebávání zlepšit, ale jejich klinický přínos je málo doložen.

V jaké formě a dávce?

Tabulka níže uvádí dávky přijaté EMA pro tradiční léky a dávky z novějších studií.

Novější studie tedy zkoušely vysoké dávky 1,26 až 2,1 g silymarinu denně bez jasného přínosu. V některých doplňcích se vyskytuje i s dalšími rostlinami. Rozdíly mezi tvrdými tobolkami, měkkými kapslemi a tabletami vysvětluje náš samostatný článek.

Nežádoucí účinky, kontraindikace a interakce

Ostropestřec je obvykle dobře snášen. Dávky 700mg třikrát denně po dobu 24 až 48 týdnů nevedly k více nežádoucím účinkům než placebo. Hlášené účinky jsou zejména zažívací (nadýmání, nevolnost, průjem). Možné jsou bolesti hlavy a alergické reakce.

• Alergie: vyhnout se při alergii na hvězdnicovité, například ambrozii, chryzantému, měsíček nebo kopretinu.
• Těhotenství, kojení, věk pod 18 let: bezpečnost není stanovena a EMA užívání nedoporučuje.
• Diabetes: účinek na glykémii nelze vyloučit. Pokud se léčíš, prober to s lékařem.
• Léky: málo doložených interakcí a žádný zásadní vliv na jaterní enzymy odbourávající léky. Opatrnost je však nutná u léků s úzkým terapeutickým rozmezím, například perorálních antikoagulancií, hormonů štítné žlázy nebo imunosupresiv.

Zežloutnutí kůže nebo očí, tmavá moč či odbarvená stolice vyžadují rychlou konzultaci s lékařem.

Co může deklarovat doplněk s ostropestřcem?

Evropská unie pro ostropestřec neschválila žádné zdravotní tvrzení. Doplněk proto nemůže na základě této rostliny uvádět účinek na játra. Jediné schválené tvrzení zmiňující játra se týká živiny: „cholin přispívá k udržení normální činnosti jater“, u potraviny dodávající alespoň 82,5mg cholinu na 100 g, 100 ml nebo porci. Tuto živinu představuje náš článek o cholinu.

Časté otázky

Je ostropestřec nebezpečný pro játra?

Databáze LiverTox NIH, která eviduje poškození jater spojená s léky a rostlinami, ho nespojuje s žádným případem jaterního poškození. Riziko souvisí spíše s kvalitou produktů: analýzy zjistily obsah silymarinu odlišný od etikety, nebo dokonce kontaminanty (pesticidy, mikroorganismy, plísňové toxiny). Upřednostni extrakt s uvedeným obsahem.

Jak dlouho lze ostropestřec užívat?

Ve studiích bylo každodenní užívání po 24 až 48 týdnů dobře snášeno. EMA ale doporučuje konzultaci, pokud zažívací potíže přetrvávají déle než 2 týdny, protože mohou mít jinou příčinu. Dlouhodobé užívání si zaslouží lékařskou konzultaci.

Užívat ho ráno, nebo večer?

Žádná studie neporovnala doby podání. Monografie EMA předpokládá podle přípravku 2 až 4 dávky denně, před jídlem u čaje, prášku a některých extraktů. Klinické studie rozdělovaly dávku do 3 podání.

Má čaj z ostropestřce význam?

Čaj patří mezi tradiční použití uznaná EMA v množství 3 až 5 g drcených plodů na šálek. Protože se silymarin špatně rozpouští ve vodě, do nálevu ho pravděpodobně přechází málo. Žádná klinická studie čaj nehodnotila.

Snižuje ostropestřec cholesterol?

Údaje to nenaznačují. V metaanalýze u pacientů s diabetem silymarin neovlivnil lipidový profil včetně cholesterolu a triglyceridů.

Pomáhá ostropestřec hubnout?

Nic takového nelze tvrdit: studie měřily jaterní markery, nikoli vývoj hmotnosti. U steatózy byl pokles transamináz při silymarinu navíc nezávislý na úbytku hmotnosti.

Ostropestřec a NAC: jak spolu souvisejí?

Oba se často kombinují v přípravcích pro játra, ale jde o velmi odlišné látky. NAC je prekurzorem glutathionu, hlavní antioxidační molekuly vytvářené našimi buňkami. Více najdeš v našich článcích o N-acetylcysteinu a o glutathionu a jeho vstřebávání.

Závěr

Ostropestřec je dobře snášená a velmi zkoumaná rostlina, ale důkazy přínosu jsou stále omezené. Přehled Cochrane neukazuje účinek na úmrtnost u hepatitid a alkoholových onemocnění jater. U steatózy silymarin v některých studiích snižuje transaminázy bez jasného zlepšení poškození. Vstřebává se málo a pro rostlinu není schváleno zdravotní tvrzení. Pokud uvažuješ o užívání, zvol extrakt s uvedeným obsahem silymarinu a poraď se s lékařem, zejména při jaterním onemocnění, diabetu nebo léčbě.

Zdroje

1. Rambaldi A, Jacobs BP, Gluud C (2007). Milk thistle for alcoholic and/or hepatitis B or C virus liver diseases. Cochrane Database of Systematic Reviews, (4), CD003620. doi:10.1002/14651858.CD003620.pub3
2. Fried MW et al. (2012). Effect of silymarin (milk thistle) on liver disease in patients with chronic hepatitis C unsuccessfully treated with interferon therapy: a randomized controlled trial. JAMA, 308(3), 274-282. doi:10.1001/jama.2012.8265
3. Kalopitas G et al. (2021). Impact of Silymarin in individuals with nonalcoholic fatty liver disease: A systematic review and meta-analysis. Nutrition, 83, 111092. doi:10.1016/j.nut.2020.111092
4. Wah Kheong C, Nik Mustapha NR, Mahadeva S (2017). A Randomized Trial of Silymarin for the Treatment of Nonalcoholic Steatohepatitis. Clinical Gastroenterology and Hepatology, 15(12), 1940-1949.e8. doi:10.1016/j.cgh.2017.04.016
5. Navarro VJ et al. (2019). Silymarin in non-cirrhotics with non-alcoholic steatohepatitis: A randomized, double-blind, placebo controlled trial. PLoS One, 14(9), e0221683. doi:10.1371/journal.pone.0221683
6. Voroneanu L et al. (2016). Silymarin in Type 2 Diabetes Mellitus: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Journal of Diabetes Research, 2016, 5147468. doi:10.1155/2016/5147468
7. Ladas EJ et al. (2010). A randomized, controlled, double-blind, pilot study of milk thistle for the treatment of hepatotoxicity in childhood acute lymphoblastic leukemia (ALL). Cancer, 116(2), 506-513. doi:10.1002/cncr.24723
8. Wen Z et al. (2008). Pharmacokinetics and metabolic profile of free, conjugated, and total silymarin flavonolignans in human plasma after oral administration of milk thistle extract. Drug Metabolism and Disposition, 36(1), 65-72. doi:10.1124/dmd.107.017566
9. Javed S, Kohli K, Ali M (2011). Reassessing bioavailability of silymarin. Alternative Medicine Review, 16(3), 239-249. PubMed 21951025
10. Soleimani V et al. (2019). Safety and toxicity of silymarin, the major constituent of milk thistle extract: An updated review. Phytotherapy Research, 33(6), 1627-1638. doi:10.1002/ptr.6361
11. Agence européenne des médicaments (2018). European Union herbal monograph on Silybum marianum (L.) Gaertn., fructus (EMA/HMPC/294187/2013). ema.europa.eu
12. National Center for Complementary and Integrative Health (2025). Milk Thistle: Usefulness and Safety. NIH. nccih.nih.gov
13. LiverTox (průběžně aktualizováno). Milk Thistle. LiverTox: Clinical and Research Information on Drug-Induced Liver Injury, National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases. PubMed 31644124
14. Commission européenne (2012). Règlement (UE) n° 432/2012 du 16 mai 2012 établissant une liste des allégations de santé autorisées portant sur les denrées alimentaires, autres que celles faisant référence à la réduction du risque de maladie ainsi qu'au développement et à la santé infantiles. Journal officiel de l'Union européenne, L 136, p. 1 (konsolidované znění). eur-lex.europa.eu

Doplňky stravy nenahrazují pestrou a vyváženou stravu ani zdravý životní styl. Při léčbě, těhotenství nebo kojení se poraď se zdravotníkem.