Draslík: k čemu slouží, kde ho najít a kdy být opatrný?

Draslík je hlavní minerální látkou uvnitř našich buněk. Působí společně se sodíkem, kterého podle WHO téměř všude přijímáme příliš mnoho. Zde se dozvíš, k čemu draslík slouží, kolik ho potřebujeme, kde ho najít, co ukazují studie krevního tlaku a proč doplňky vyžadují opatrnost.

K čemu draslík slouží?

Draslík je nejhojnější kladný iont uvnitř buněk. Rozdíl koncentrací mezi vnitřním a vnějším prostředím, trvale udržovaný sodno-draselnou pumpou, vytváří elektrický potenciál membrán. Ten umožňuje přenos nervových vzruchů a stah svalů včetně srdečního svalu.

Ledviny přesně regulují jeho hladinu v krvi: přibližně 90% přijatého draslíku se vylučuje močí, zbytek především stolicí. U zdravého člověka je tato regulace velmi účinná, takže problémy nastávají hlavně tehdy, když ledviny nefungují správně. Normální hladina v krvi se pohybuje mezi 3,5 a 5,0 mmol/l.

Jaká tvrzení jsou pro draslík schválena?

Nařízení (EU) č. 432/2012 schvaluje tři tvrzení s přesným zněním:

• „Draslík přispívá k normální činnosti nervové soustavy“;
• „Draslík přispívá k normální činnosti svalů“;
• „Draslík přispívá k udržení normálního krevního tlaku“.

Jsou vyhrazena pro potraviny, které jsou alespoň „zdrojem“ draslíku, tedy poskytují 15% referenční výživové hodnoty 2000mg: 300mg na 100 g nebo 150mg na 100 ml nápoje. Stejně jako u vitaminu B6 tato znění popisují normální funkce organismu, nikoli účinek na onemocnění, například hypertenzi.

Kolik draslíku potřebujeme denně?

EFSA stanovila adekvátní příjem 3500mg denně pro dospělé včetně těhotných žen a 4000mg při kojení. U dětí se pohybuje od 800mg ve věku od 1 do 3 let po 2700mg mezi 11 a 14 lety a od 15 let dosahuje hodnoty 3500mg pro dospělé. WHO zase odhaduje, že příjem alespoň 3510mg denně může být pro dospělé přínosný.

Které potraviny jsou bohaté na draslík?

Draslík se nachází především v málo zpracovaných rostlinných potravinách: sušeném ovoci, zelenině, luštěninách, bramborách, ořeších a olejnatých semenech. Dodávají ho také maso, ryby a mléčné výrobky.

Obsah: tabulka Ciqual 2020 agentury ANSES. Porce jsou orientační.

Na rozdíl od rozšířené představy není banán rekordmanem: při stejné hmotnosti obsahují sušené meruňky více než čtyřnásobné množství. Brambora, porce špenátu, čočka a několik sušených meruněk dodají už přibližně 2700mg: zbývající množství doplní ostatní jídla.

Sodík a draslík: proč záleží na poměru

Draslík a sodík působí na krevní tlak opačně. Podle WHO může zvýšení příjmu draslíku zmírnit účinky vysoké spotřeby soli na tlak. Téměř všechny populace přitom jedí příliš mnoho soli: celosvětový průměrný příjem v roce 2021 dosáhl 4278mg sodíku denně, tedy 11 g soli, více než dvojnásobku hodnoty WHO (méně než 2000mg sodíku, tedy méně než 5 g soli).

Obě hodnoty WHO odpovídají přibližně stejnému počtu atomů: nejvýše 87 mmol sodíku a alespoň 90 mmol draslíku. Jinými slovy WHO směřuje k příjmu alespoň stejného množství draslíku jako sodíku. V praxi to znamená méně zpracovaných výrobků a více ovoce, zeleniny a luštěnin.

Co ukazují studie krevního tlaku?

Metaanalýza z roku 2013 spojila 22 randomizovaných studií (1606 účastníků). Zvýšení příjmu draslíku snížilo systolický tlak v průměru o 3,5 mmHg a diastolický o 2,0 mmHg. Účinek se týkal lidí s hypertenzí, nikoli těch s normálním tlakem, a u systolického tlaku dosahoval 7,2 mmHg při příjmu od 90 do 120 mmol denně. Nebyl pozorován nepříznivý vliv na funkci ledvin ani na krevní lipidy.

V téže analýze spojovalo 11 kohort (127038 osob) vysoký příjem s rizikem cévní mozkové příhody nižším o 24%, aniž by však prokázaly příčinnou souvislost. V roce 2020 metaanalýza 32 studií popsala křivku ve tvaru U: přínos dosáhne stropu a velmi vysoká suplementace byla dokonce spojena se zvýšením tlaku u léčených hypertoniků. Další živiny, například taurin, se zkoumají v souvislosti s krevním tlakem, bez schváleného tvrzení v této oblasti.

Náhrady soli: studie SSaSS

Rozsáhlá studie proběhla v 600 vesnicích na čínském venkově. Téměř 21000 lidí po cévní mozkové příhodě nebo ve věku 60 let a více s hypertenzí používalo buď obvyklou sůl, nebo náhradu složenou ze 75% chloridu sodného a 25% chloridu draselného. Po průměrně 4,7 roku byla náhrada spojena s počtem cévních mozkových příhod nižším o 14%, závažných kardiovaskulárních příhod o 13% a úmrtí o 12%.

Závažné nežádoucí účinky související s hyperkalémií nebyly častější. Jde však o kuchyňskou sůl, nikoli doplněk, a WHO tyto náhrady vyhrazuje lidem bez rizika hyperkalémie v místech, kde zdravotní systém dokáže rozpoznávat a léčit onemocnění ledvin.

Hyperkalémie: kdy se draslík stává nebezpečným

O hyperkalémii mluvíme při hladině draslíku v krvi nad 5,0 mmol/l. Může zůstat bez povšimnutí nebo ohrozit život, zejména poruchami srdečního rytmu. Vzniká především tehdy, když ledviny draslík špatně vylučují, a riziko se týká zejména:

• lidí se selháním ledvin, diabetem nebo srdečním onemocněním a obecněji starších osob;
• lidí léčených přípravky, které zpomalují vylučování draslíku: mimo jiné inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), sartany, draslík šetřícími diuretiky, nesteroidními protizánětlivými léky, trimethoprimem nebo heparinem.

Léky jsou v běžné praxi nejčastější příčinou hyperkalémie. Americký Institut medicíny proto doporučoval lidem užívajícím inhibitory ACE, sartany nebo draslík šetřící diuretika, aby neužívali doplňky draslíku. Srdeční potíže byly popsány dokonce u zdravých dospělých, kteří užívali doplňkově 5 až 7 g draslíku denně.

Doplňky draslíku: jaká pravidla platí ve Francii?

Ve Francii vyhláška ze dne 9. května 2006 stanovuje na 80mg denně maximální dávku draslíku v doplňcích stravy. Podle ministerské odpovědi zveřejněné v květnu 2025 se tyto maximální dávky nikdy nezměnily, přestože se předpis reviduje. Ve srovnání s doporučenými 3500mg denně je to velmi málo: draslík pochází především ze stravy.

Pro srovnání německý Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) navrhuje maximálně 500mg denně na jeden produkt. Podle této instituce se až 3000mg denně z doplňků nezdá být u zdravých dospělých problémem, byly však hlášeny trávicí potíže a některé přípravky byly spojeny s drobným poškozením trávicího traktu. O různých lékových formách pojednává náš článek o tvrdých tobolkách, měkkých tobolkách a tabletách.

Časté otázky

Jaké jsou příznaky nedostatku draslíku?

Hypokalémie, tedy hladina pod 3,5 mmol/l, často vyvolává příznaky až pod 3,0 mmol/l: slabost, křeče v nohou, zácpu a poruchy srdečního rytmu. Méně často vzniká z nedostatečného příjmu než ze ztrát: při užívání diuretik, zvracení, déletrvajících průjmech nebo nadužívání projímadel. Diagnostikuje se odběrem krve a upravuje pod lékařským dohledem.

Příliš mnoho draslíku v krvi: je to vážné?

Může být, protože výrazná hyperkalémie zvyšuje riziko poruch srdečního rytmu. Objevuje se hlavně tehdy, když ledviny špatně vylučují draslík, obvykle při výrazně snížené funkci, nebo vlivem některých léků. Abnormální výsledek musí vyložit lékař; léčbu si neupravuj sám.

Pomáhá draslík proti křečím?

Skutečný nedostatek draslíku může způsobit křeče, je však jen jednou z možných příčin. Zde shromážděné zdroje neukazují, že doplněk draslíku zmírňuje běžné křeče. Hořčík, který se v této situaci často doporučuje, rozebíráme v našem srovnání forem hořčíku.

Je draselná sůl vhodná pro každého?

Ne. Náhrady soli obohacené draslíkem pomáhají snížit sodík, zvyšují však riziko hyperkalémie u lidí, jejichž ledviny draslík špatně vylučují. Při onemocnění ledvin, diabetu nebo léčbě inhibitory ACE, sartany či draslík šetřícími diuretiky se před jejich použitím poraď s lékařem.

Proč vaření ve vodě snižuje množství draslíku?

Protože je draslík rozpustný ve vodě a částečně přechází do vody při vaření. V tabulce Ciqual obsahuje brambora pečená v troubě 535mg draslíku na 100 g, zatímco vařená ve vodě 363mg. Pro jeho zachování upřednostni pečení nebo vaření v páře, případně zkonzumuj vývar.

Dodává jodid draselný draslík?

Velmi málo. V doplňcích slouží jodid draselný jako zdroj jódu v množství několika desítek až několika stovek mikrogramů: odpovídající množství draslíku je zanedbatelné. O jódu si přečti náš článek věnovaný nedostatku jódu a potřebám štítné žlázy.

Potřebují sportovci více draslíku?

Ne zvlášť. Potem se ho vylučuje jen velmi malé množství: většina přijatého draslíku odchází močí a přibližně 10% stolicí. Adekvátní příjem 3500mg denně stanovený EFSA tedy platí i pro aktivní lidi.

Závěr

Draslík přispívá k normální činnosti nervové soustavy, k normální činnosti svalů a k udržení normálního krevního tlaku. Nejlepší zdroje jsou na talíři: sušené ovoce, brambory, zelenina, luštěniny, ale také maso a ryby. Více draslíku a méně soli je strategie podpořená studiemi krevního tlaku. Doplňky jsou ve Francii přísně regulovány a při onemocnění ledvin nebo léčbě zadržující draslík vyžadují lékařskou konzultaci.

Zdroje

1. Règlement (UE) n° 432/2012 de la Commission du 16 mai 2012 établissant une liste des allégations de santé autorisées portant sur les denrées alimentaires. Journal officiel de l'Union européenne, L 136, 1-40. eur-lex.europa.eu
2. Stone MS, Martyn L, Weaver CM (2016). Potassium Intake, Bioavailability, Hypertension, and Glucose Control. Nutrients, 8(7), 444. doi:10.3390/nu8070444
3. EFSA NDA Panel (2016). Dietary reference values for potassium. EFSA Journal, 14(10), 4592. doi:10.2903/j.efsa.2016.4592
4. Světová zdravotnická organizace (2026). Alimentation saine. Informační přehled. who.int
5. Světová zdravotnická organizace (2026). Réduction de l'apport en sodium. Informační přehled. who.int
6. Aburto NJ et al. (2013). Effect of increased potassium intake on cardiovascular risk factors and disease: systematic review and meta-analyses. BMJ, 346, f1378. doi:10.1136/bmj.f1378
7. Filippini T et al. (2020). Potassium Intake and Blood Pressure: A Dose-Response Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Journal of the American Heart Association, 9(12), e015719. doi:10.1161/JAHA.119.015719
8. Neal B et al. (2021). Effect of Salt Substitution on Cardiovascular Events and Death. New England Journal of Medicine, 385(12), 1067-1077. doi:10.1056/NEJMoa2105675
9. Ben Salem C et al. (2014). Drug-induced hyperkalemia. Drug Safety, 37(9), 677-692. doi:10.1007/s40264-014-0196-1
10. Kardalas E et al. (2018). Hypokalemia: a clinical update. Endocrine Connections, 7(4), R135-R146. doi:10.1530/EC-18-0109
11. BfR, německý Spolkový institut pro hodnocení rizik (2021). Proposed maximum levels for the addition of potassium to foods including food supplements. bfr.bund.de
12. Arrêté du 9 mai 2006 relatif aux nutriments pouvant être employés dans la fabrication des compléments alimentaires (příloha III, maximální denní dávky). faolex.fao.org
13. Assemblée nationale (2025). Question écrite n° 3441 sur la révision de l'arrêté du 9 mai 2006 et réponse ministérielle (francouzský úřední věstník ze dne 20. května 2025). assemblee-nationale.fr
14. ANSES. Table de composition nutritionnelle des aliments Ciqual 2020. ciqual.anses.fr

Doplňky stravy nenahrazují pestrou a vyváženou stravu ani zdravý životní styl. Při užívání léků, v těhotenství nebo při kojení se poraď se zdravotníkem.